Ambrosine Devereaux

24. října 2016 v 16:59
JMÉNO:Ambrosine Devereaux
VĚK:11. 10. 2008 - 13 let
RODIČ:
Anup
ROKY SLUŽBY:2 roky
POSTAVENÍ:Velekněžka
KA:Irbis
PENÍZE:50 EGP
FC:Camilla Christensen
HRÁČ:Sin


Tato rozkošná dívenka je opravdu nadpozemského a podivného vzezření. Její pronikavě modré oči každého probodávají, i když to není její úmysl. Dříve se jí stávalo, že se jejích očí lidi báli, a nechtěli se proto do nich ani podívat. Malý roztomilý nosík je trošku rozpláclý a rtíky má široké, ale ne moc plné. Nad očima se klene nevýrazné světlé obočí, které téměř nejde vidět. Světlé vlásky mívá většinou rozcuchané a neupravené, ale to jí ani v nejmenším starosti nedělá. Úprava vzhledu pro ni nikdy nebyla důležitá. Jejímu nadpozemskému vzhledu také přispívá fakt, že obvykle nosí bílé šaty nebo tričko a tepláky v bílé a šedé barvě. Nebere si na sebe upnuté oblečení, spíš volné a plandavé. Nejradši má neutrální barvy, v podstatě na ní neuvidíte ty ostatní.


Na svůj věk je neuvěřitelně inteligentní, prozíravá a vyspělá. Nic před ní neutajíte - je to, jako kdyby vám viděla do hlavy, i když tomu tak samozřejmě není. Její pronikavý pohled tomu pocitu ještě napomáhá a kvůli tomu umí být Ambrosine dost znepokojující a znervózňující, ač nechce. Sice nemá příliš ráda společnost jiných lidí, ale to neznamená, že by je od sebe odháněla nebo chtěla být úplně sama. Ovšem její vzhled značně podporuje její osamělost, jelikož se jí smrtelníci často báli. Kvůli tomu se uzavřela do sebe. Uvnitř je smutná a zarmoucená a bojí se, že když se s někým příliš spřátelí, jen ji využije a pak odkopne. Z tohoto důvodu si nepouští moc lidí k tělu a obyčejným smrtelníkům se straní. Přitom doufá, že to v Táboře bude jiné a že si třeba najde přátele. Stejně jako se dokáže do kohokoliv vcítit, umí se také úplně oprostit od emocí. Musela se to naučit, protože jinak by během svého dosavadního života zešílela. Začala si hledat přátele mezi duchy, které viděla. Ti ji neopouštěli a neustále se za ní vraceli. Vyprávěli jí historky ze svého života, díky čemuž se toho Ambrosine hodně naučila a dozvěděla. Hlavně se ale díky tomu naučila dívat jinak na svět a na smrt. Pochopila, že smrt nemusí být konec. Neuvidíte ji moc často, jak se usmívá nebo se tváří jinak než smutně, neutrálně a netečně. Občas může sama působit jako duch.


Narodila se ve Francii do celkem dobře zaopatřené rodiny. Tím to dobré skončilo. Nevěděla, že její otčím není její biologický otec, a její matka to před ní dlouho tajila. Podle ní ještě nenadešel správný čas. Ambrosine měla v podstatě všechno, co chtěla, a protože měla velmi ráda zvířata, měla několik mazlíčků. Všichni ale za záhadných okolností umírali. Nejdřív to byla kočka. Taková ta šlechtěná domácí s heboučkým kožíškem. Am ji milovala, a když zemřela,velmi ji to zarmoutilo. Stalo se to v jejích pěti letech a právě v tu dobu objevila svou schopnost balzamování. Jakoby sama od sebe ji mumifikovala a pochovala do země. Druhé bylo štěně, se kterým si výborně rozuměla. Dokonce věděla, co říká, a uměla mu odpovídat. Po roce ale také zemřelo a potkal ho stejný osud jako kočičku. Další byly třeba rybičky, hadi, chameleoni, jiné kočky a psi a jiné, ale zvířátka jedno po druhém umírala. V sedmi letech zemřel její otčím. Spáchal sebevraždu a v dopise na rozloučenou napsal, že ho Ambrosine děsila a že mu našeptávala, ať se zabije. Nikdo tomu samozřejmě nevěřil. Am ho našla s podřezanými žilami ve vaně a chystala se ho také mumifikovat, ale to už je objevila i matka, takže se jí to nepodařilo. Ve školce i ve škole se jí děti stranily a nekamarádily se s ní. Am se proto začala bavit s duchy, které často vídala kolem sebe. Vysloužila si tím pověst podivné holky, která si vymýšlí imaginární kamarády, protože se s ní nikdo jiný bavit nechce. Problém byl v tom, že ti "kamarádi" existovali, takže se Am leccos dozvídala. Třeba jména vrahů od svých obětí, které pak mohla nahlásit. Nejdůležitější byl pro ni duch jménem Claus. Oproti ostatním, kteří s ní byli jen pár měsíců a pak odešli, on se u ní držel a stal se jí věrným přítelem - a nejspíš také jediným. Její život rozhodně nebyl veselý, takže začátek slýchání hlasů v hlavě bylo pro ni vysvobozením z dětství plného smrti a smutku. Obojí ji ale stále pronásleduje. Když začala slýchat hlas svého otce nabádající ji k přestěhování do Malého Luxoru, svěřila se s tím matce. Ta věděla, co má dělat. Odvezla ji tam, načež se s ní rozloučila a nechala ji tam.


○ PRIMÁRNÍ ZBRAŇ: Dvě dýky - jedna z božského bronzu a druhá ze stříbra
○ SEKUNDÁRNÍ ZBRAŇ: Vrhací nože
○ DALŠÍ ZBRANĚ:
• xxx

LEKCE:
• xxx

ČAROVNÉ PŘEDMĚTY:
• Nápoj poslušnosti účinkující 24 hodin

VÝPRAVY:


VLASTNOSTI:
SÍLA5/10
RYCHLOST7/10
OBRATNOST7/10
VÝDRŽ7/10
SCHOPNOST9/10

DOVEDNOSTI:
Boj s mečem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s dýkami/noži2. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s kopím/oštěpem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj se sekerou0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Střelba z luku/kuše0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj beze zbraně1. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Léčitelství5. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Psaní hieroglyfů2. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Umění0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬

SCHOPNOSTI:
NECROMANCY10/10▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
SHAPESHIFTING5/10▬▬▬▬▬▬▬▬▬


DRUH: Irbis
JMÉNO: Ace
POVAHA:
Ace je přesným opakem malé Ambrosine, což vám musí dojít hned, jakmile se dozvíte, že je Ambra dcerou Anupa. Irbis je kočkovitá šelma a to vám samo o sobě mnohé řekne.
Ace je přátelský, energický a optimistický. Novým lidem je otevřený a nebojí se s nimi hned komunikovat narozdíl od Ambry. Svoji polobohyni se snaží dotlačit k navazování vztahů s ostatními a to se jí kolikrát příliš nezamlouvá. Ale nehádají se spolu, to ne. Ambra ví, že ta společenská část někde v ní je, i když potlačovaná. A jmenuje se Ace.
Ace také cítí, že je jeho povinností Ambru chránit. Nehne se od ní na krok a k těm, kdo jsou na Ambrosine zlí, je schopen být pěkně jízlivý, když na ro přijde. Typické jsou pro něj ironické poznámky a černý humor.


NPC - DUCH CLAUS LOWE
Claus Lowe Narodil se v Německu a zemřel během druhé světové války. Zažil i tu první, ale pouze jako dítě. Ve druhé byl členem SS. Dřív na to snad býval i hrdý a měl svou "práci" rád, ale dnes už ne. Dnes nenávidí, čím dřív byl, a byl by rád, kdyby byl normálním německým občanem. Zemřel ve 24 letech a jeho podoba se zachovala dokonale. Má blonďaté vlasy, modré oči a světlou pleť. Těžko říct, proč si oblíbil právě Ambrosine, ale stali se z nich přátelé a Claus jí často vyprávěl, jaké to bylo. Dodnes nosí černou uniformu SS, které se už nemůže zbavit, ovšem naštěstí bez červené pásky s hákovým křížem. Se svou minulostí se už vyrovnal a stal se - i přes svůj prvně nevlídný vzhled - přátelským a vlídným. Bohužel neměl moc příležitostí, kdy měl šanci si s někým popovídat. Možná právě proto se tolik upnul na Am.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama