Charles Campbell

28. listopadu 2016 v 17:05
JMÉNO:Charles Campbell
DATUM NAROZENÍ:21. 6. 2001 - 15 let
RODIČ:
Tefnut
ROKY SLUŽBY:0 let
POSTAVENÍ:Umělec
KA:Kolibřík
PENÍZE:50 EGP
FC:Leonardo DiCaprio
HRÁČ:Magnoliaen


Puberta už na něj přišla a vykonala své. Charles se vytáhl do výšky, takže teď už měří něco kolem 180 centimetrů a taky už zmohutněl, takže chlapci, co byl kost a kůže už odzvonilo. Je stále hubený, ale teď už se na jeho těle začínají rýsovat svaly a jde poznat, že moc nesedí doma na zadku.
Jeho vlasy kdysi byly blonďaté, ale čím je starší, tím se začínají více barvit do hněda a krásně ladí s jeho modrýma očima, ve kterých byste se snad mohli utopit. Má pěkně řezané rysy ve tváři a celkově je velmi pohledný. Čiší z něj jakási nevinnost, kterou mi nikdo neodepře. Zároveň mu to však kazí ten jeho přidrzlý úsměv, který prostě neschová.
Moc ráda nosí obyčejné modré, nebo černé džíny, ve kterých se mu rýsuje zadek, který je, přiznejme si to, celkem k nakousnutí. Tričko si často vezme jenom nějaké obyčejné, bílé a občas ho vymění za košili. Samozřejmě takovou, která mu sedí a nevlaje na něm. Na nohy si hodí obyčejné tenisky a může jít. Permanentní rozcuch je mu dostatečným doplňkem.
Často ho uvidíte s cigaretou v ruce, či v puse a byť je to blbé říct, tak mu kouření prostě sluší.


Charles není nijak extra složité povahy, není tajemný, nic neskrývá.. Je veselý, otevřený, přátelský, typický extrovert. Moc rád se baví s lidmi, miluje hudbu, tanec a když to někde žije. Je to ten typ člověka, který vás donutí se usmívat i kdybyste nechtěli. On sám má neustále na tváři ten typický, veselý, přidrzlý úsměv, skoro jako kdyby měl pořád něco za lubem. A on je přitom tak bezelstný. Je upřímný, nerad lže, nerad něco skrývá a proto se ani netají jeho sexualitou a nemá potřebuji jí tajit. A teď, když utekl od rodičů, nic už mu v tom nebrání. Před rodiči se svou sexualitou tajil, ti totiž homosexuály nesnášeli.
Má v sobě však i kousek toho introverta a to převážně co se týče jeho umělecké stránky. Moc rád maluje a docela mu to i jde. Když maluje je nejradši sám, jedinou společnost mu dělá jeho model a to stačí. Nerad při tom s někým komunikuje, nebo se něčím rozptyluje, prostě jenom kreslí.
V poslední době, když na něj teď přichází puberta, tak začal být dost drzý. Částečně za to může i to, že se cítí zrazený celým světem. Zjistil totiž, že je adoptovaný a že mu to jeho rodiče celých 15 let tajili.. A proto se nechal vyhodit ze školy a začal dělat "bordel" jak se říká. Jednoduše, má teď takovou svou rebelskou fázi, která ovšem jenom ukazuje to, jak je zoufalý. Své rodiče miloval, ale po tomhle? Neuměl se jim ani podívat do očí. Proto je teď alergický na přezdívku Charlie. Říkali mu tak rodiče a pár známých, jakmile jej však teď někdo nazve Charliem, tak mu nejspíš jedna přiletí, pokud není nějaká zvláštní výjimka, která se však ještě neobjevila.


7.21. Června roku 2001
Některé děti se rodí z lásky. Kdy muž a žena se rozhodnou založit rodinu. Tou dobou už jsou manželé a pes už jim prostě nestačí, potřebují závazek a proto se začnou snažit o miminko. Den, kdy se jim ten uzlíček štěstí narodí je ten nejšťastnější den v jejich životě, oni své děťátko pojmenují, většinou po otci otce dítěte, nebo po nějakém předkovi, který pro jednoho z rodičů něco znamenal a po pár dnech si ho odvedou domů. Do krásně nazdobeného pokojíčku, který je zbarven do modra, či dorůžova, záleží na pohlaví dítěte a do zelena, či žluta, pokud se rodiče nechali pohlavím své ratolesti překvapit.
A potom tady jsou děti, které jsou narozeny z neopatrnosti. Třeba když se překrásná bohyně převtělí do své lidské podoby a jde si trochu užít. A někoho najde, však je to taky bohyně, muži jsou z ní úplně hotoví! A on si vybere jednoho z těch největších možných idiotů. Vyspí se s ním a je to noc plná vášně. A výsledkem téhle noci? Výsledkem téhle noci je chlapeček s modrýma očima. A bohyně jej odnese otci toho dítěte, který jí slíbí, že se o dítě postará. Neřekne však, že tím postará, myslí, že jej odnese někam, kde se o něj někdo postará.
A tak malý Charles skončil v sirotčinci, byť se tomu tak už dávno neříká. Skončil v dětském domově. Nebyl mu ještě ani týden, byl malinkatý, rozkošný chlapeček a už přišel o oba dva rodiče.

Červenec, 2001
Charles byl tak hodné dítě! Neplakal, pěkně papal, pěkně spinkal, byl to miláček všem ošetřovatelek.. Až si kolikrát mysleli, jestli není nemocný. A proto nebylo divu, že si jej adoptoval jeden pár, který sám děti mít nemohl. Chlapečka si zamilovali okamžitě. Však kdo by si jej nezamiloval? Modré oči, blonďaté vlásky, byl hodný, zdravý.. A tak si Susane a Dominic Charlese adoptovali. Jméno mu nechali, přišlo jim pěkné, navíc Dominic miloval Charlese Dickinse, takže to bral jako znamení, že tenhle chlapeček k nim prostě patří...

Červen, 2006
Dneska slaví můj chlapeček své páté narozeniny! Neumím ani uvěřit, že už to je pomalu pět let, co jsme si ho adoptovali. Uspořádali jsme mu velkou oslavu v letním rodinném sídle, které kdysi patřilo rodičům Dominica, ale dostali jsme jej jako svatební dar. Byla tam velká spousta lidí, až mi toho mojeho chlapečka bylo líto. On více jak polovinu těch lidí neznal a tak se mě pořád držel za sukni a nebo si hrál s bratranci a sestřenicemi na schovávanou. Všichni byli poučeni, že se nesmí ani slovem zmínit o tom, že je Charlie adoptovaný. Bude to teď naše rodinné tajemství. Řekneme mu to, až na to bude připravený. Ale zatím je moc maličký.

Září, 2012
Nechápu proč mě máma s tátou na tuhle pitomou školu poslali. Je to někde na venkově, vypadá to tady jak já nevím z jakého století a byť jsou tady super výhledy a učebna výtvarky je tady fakt hustá, tak je to tady hrozný. Je tady spousta jiných, snobských kluků a nikdo z nich nevypadá mile. Všichni maj frňáky navrch a přehánějí se jenom v tom, který z rodičů dál větší sponzorský dar jejich škole. Však já jim ukážu. Hehe, kdyby ti zmetci věděli, že největší sponzorský dal dali naši, zavřelo by jim to klapačky hned. Ale nebudu jim to říkat, vymyslím něco, čím jim vytřu zrak. Budou koukat, hňupové.

Březen, 2014
Nemám tušení co mám sakra dělat! Včera jsme byli s Damiánem ve sprše, který jsou tak debilní, že jsou spojený, jako hromadný, takže se prostě navzájem vidíte, chápete co myslím ne, snad nejste takoví hňupové. A on se prostě postavil! Né Damián, pitomečci, ale.. Vy víte kdo.. Teda co.. Netušil jsem co s tím mám jako dělat! Teda, věděl.. Však víte, je mi třináct, už něco vím, ale prostě ve sprše? Se svým nejlepším kamarádem? Připadal jsem si fakt divně. Nakonec jsem to nějak vyřešil, ale je mi jasný, že už s Damiánem do sprchy nemůžu. Budu muset chodit sám, protože kdyby si toho někdo všiml? Byl bych mrtvej. Né že by mi záleželo na tom, co si o mě ti blbové myslí, ale nechci ztratit kámoše sakra! A co bylo ještě divnější? Ten večer se mi o něm i zdálo!

Únor, 2015
Zrovna jsem kouřil za školou, tak aby mě neviděl školník, protože by to ještě nehlásil rodičům a to by bylo teprve tóčo. Byl tam se mnou i Damián. O tom incidentu, co se stal včera, když jsme byli v knihovně se nezmiňoval. Vlastně semnou prakticky vůbec nemluvil. Prostě mi vyprávěl o tom, jak dostal první pusu od nějaký buchty, co byla na Vánočním večírku jeho rodičů a potom dal pusu mě. Prostě fakt na pusu. Políbil mě. A mě se to líbilo. A jemu taky, takže mě tak dalších pět minut líbal, někde vzadu v knihovně, mezi encyklopediemi o minerálech a savcích. Byl jsem jako v transu. Nakonec jsme se oba dva rozešli do svých pokojů. Čekal jsem, že se další den vyjádří, ale on nic. Jenom se choval trošku ostražitě a slyšel jsem od něj pár homofóbních poznámek. Měl jsem sto chutí mu na to odpovědět, že včera mu líbání se mnou nevadilo.. Nakonec jsem se na to vykašlal a odešel. Šel jsem si zakouřit a o to větším překvapením pro mě bylo, že šel zamnou. Zrovna jsem zamačkával nedopalek do země, když promluvil. Že prý to bylo včera fajn, ale že on prej není buzna, takže z toho nemám nic vyvozovat. To už jsem se naštval. Strčil jsem ho tak, že byl úplně u zdi a začal jsem ho líbat. Ale jinak než včera. Moje ruka sjela do jeho kalhot a.. Potom jsme uslyšeli nějaké hlasy, takže jsme toho nechali. Bylo mi z toho jeho provinilého výrazu špatně a z představy, že bych se na něj měl dívat celý den ještě víc a proto jsem se radši hodil marod.

Září, 2016
Naši očividně nepočítali s tím, že začínáme o týden později, než bychom měli. Zrovna jsem přišel domů, když pošťák přinesl poštu. Převzal jsem ji, protože naši byli v práci. Jenom tak letmo jsem ji prošel když v tom.. Můj pohled se zastavil na jednom z dopisů. Byl nadepsaný názvem jedné adopční agentury a byl adresovaný mé matce. Nedalo mi to a musel jsem jej otevřít. Zůstal jsem stát s otevřenými ústy.

Říjen, 2016
Moc dobře jsem věděl co musím udělat abych je co nejvíce naštval. Nechal jsem si koupit od staršího bratrance nějaký ten alkohol, který jsem si přibalil sebou. Měl jsem i balíček cigaret a spusty barev ve spreji. Byl zrovna víkend a já s Damiánem jsme byli jedni z mála, kteří tady zůstali, zbytek jel domů.. Ukázal jsem Damiánovi svoje zásoby a on se se mnou radoval. Od minulého roku mezi námi už nic neproběhlo a vlastně všechno zaběhlo do starých kolejí, což mě trošku mrzelo. Mohlo z toho vzniknout něco zajímavého. K večeru jsme stáhli flašku vodky a pro nás jako pro nepijáky to bylo až až.. Oba dva jsme se motali a smáli jsme se jako pitomci.. Vzal jsem ho za ruku, že si půjdeme zakouřit a taky že jsme šli.. Moc dobře jsem věděl, že kolem osmé školník chodí a kontroluje jestli jsou všechny vchody zamknuté, tudíž i ten, u kterého jsme chodili kouřit. Zapálili jsme si a k dokonání mého plánu zbývalo už jenom pár minut. Odhodil jsem cigaretu a znova se na Damiána vrhl, tak jako tehdy.. A on se nebránil. Líbal jsem ho a moje ruka putovala k opasku od kalhot naší školní uniformy, které za chvíli měl u kolen. A přesně v ten moment přišel školník.

Říjen, 2016
Jestli bylo něco, co moji rodiče nesnášeli, tak to bylo pití a kouření mladistvých, homosexualita a jednou z věcí, co by nepřenesli přes srdce, jak už mi mockrát bylo řečeno, by bylo, kdyby mě vyhodili ze školy. Umíte si představit jak vyváděli, když obdrželi telefon od ředitele naší školy o tom co jsem provedl. Ten večer si pro mě přijeli a odvezli mě domů. Zuřili. A já jim mohl pěkně do tváře vmést, že to mají za to, že mi neřekli pravdu o tom, že jsem adoptovaný. Neměli slov. Od té doby náš vztah značně ochladl..

Listopad, 2016
V noci se mi zdál sen.. Byl jsem na zvláštním místě, někde v poušti. Promlouvala ke mě tehdy nějaká žena, která tvrdila, že je má matka a že tohle je můj domov.. I pro probuzení ve mě tenhle pocit zůstával a já netušil, co mám dělat.. Nakonec to bylo však jasné. Vydal jsem se tam. S matkou i s otcem jsem skoro nemluvil. Útěk z domova se teď zdál jako vysvobození.


○ PRIMÁRNÍ ZBRAŇ: Kopí
○ SEKUNDÁRNÍ ZBRAŇ: Prak
○ DALŠÍ ZBRANĚ:
• xxx

ČAROVNÉ PŘEDMĚTY:
• xxx

VÝPRAVY:
• xxx


VLASTNOSTI:
SÍLA5/10
RYCHLOST7/10
OBRATNOST8/10
VÝDRŽ7/10
SCHOPNOST8/10

DOVEDNOSTI:
Boj s mečem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s dýkami/noži0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s kopím/oštěpem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj se sekerou0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Střelba z luku/kuše0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj beze zbraně0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Léčitelství0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Psaní hieroglyfů0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Umění0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

SCHOPNOSTI:
METAFORMING1/10▬▬▬▬▬▬▬▬▬
CALM CONTROL (požehnání Bes)5/10▬▬▬▬▬▬▬▬▬


DRUH: Kolibřík modrolící
JMÉNO: Daphne
POVAHA:
Daphne je hodná, pěkně se o něj stará a snaží se ho co nejvíce mírnit. Skoro jako kdyby to byla jeho maminka. On ji však moc neposlouchá, je to pro něj otravný pták,který se k němu přivtěřil. I tak ji má rád. Svým způsobem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama