Sigrid Mathilde Jonahdótter

30. října 2017 v 18:59
JMÉNO:Sigrid Mathilde Jonahdóttir
DATUM NAROZENÍ:21. 3. 2000 - 17 let
RODIČ:
Baal
ROKY SLUŽBY:0 let
POSTAVENÍ:Nováček
KA:Zajíc polní
PENÍZE:50 EGP
FC:emblu
HRÁČ:Magn0liaen


Rusé hříva sahající do půlky zad, pihy po celém těle, sebevědomý úšklebek, oči barvy nebe před bouřkou. Tohle je Sigrid. Má husté, rezavé, kudrnaté vlasy, které jsou její píchou, byť se o ně nijak víc nestará. Používá přírodní šampón, který si sama vyrábí, občas si je umyje ale i tak vypadá vždycky dobře. Pihy má skutečně po celém těle, ale nejvíce jdou vidět na obličeji a ona se za ně nikdy nestyděla. Nemá nějak výrazně řezané rysy, nos má možná trošku větší a né vyloženě drobounký a pěkňoučký dívčí. Má v nose piercing, konkrétně septum, který nikdy nevyndává a píchla si ho sama doma. Oči má šedé a opravdu připomínají nebe před bouřkou, jsou temné a můžete čekat kdy z nich začnou lítat blesky. Rty má docela plné, úsměv má široký a zuby jsou krásně bílé. Její tělo je pevné, vypracované, jak z práce tak z cvičení. Jde pěkně vidět že má ženské křivky, bujaré poprsí a vysoká je tak akorát. Né moc malá ani moc vysoká, možná nějakých 170 centimetrů. Obléká se většinou do jednoduchých věcí, v tlumených barvách, nic zářivého. Pokud nemusí, tak nenosí boty, nehty si nikdy nemaluje a má je vždycky zastřižené na krátko a jsou pěkně upravené.


Jestli se o něčem nedá pochybovat, tak je to to, že Sigrid je skutečně dcerou boha Baala. Je výbušná, je chladnokrevná a taky si je sama sebou dost jistá. Po svém otci zdědila to nejlepší, ačkoliv by někdo mohl říct, že spíš to nejhorší. Je sebevědomá a i kdyby měla nějakou nejistotu, prostě s vámi bude jednat tak, jako kdyby se nedala odmítnout, že to co říká je pravda a nedá vám ani prostor na zpochybnění. Své matce se dost vymykala a ačkoliv ji měla ráda, tak moc velký respekt k ní neměla, alespoň né když už byla starší. Když byla malá, samozřejmě musela, ale jakmile jí začalo docházet, že její matka není ten vůdčí typ, tak se toho sama ujala.
Na druhou stranu je to celkem dříč a dělá to, co musí být uděláno. Vyrůstala bez otce, sourozence neměla, takže ona i její matka musela dělat i ryze mužské práce. Take zvládá snad všechno co vás napadne. Dokáže se postarat o dům, štípat dříví, postará se o zvířata, kterých měly doma dost, dokáže se postarat o zahradu a jejich pozemky, jelikož neměli auto, tak se naučila brzy jezdit na koni a jízdu na něm zvládá perfektně, dokonce i bez sedla. Tohle všechno umí, protože prostě to byla u nich doma nutnost. Co se týče výsledků ve škole, tak na tom nebyla nejlépe. Né protože by snad byla hloupá, ale až do svých patnácti let, kdy chodila na střední, ji matka učila doma a rozhodně to nebylo tak jako by se učila ve škole, takže jakmile přišla do opravdové školy, tak měla problémy.. Hlavně protože nebyla zvyklá na takový styl výuky. Sedět půl dne v lavici a učit se? To nebylo nic pro ni. Proto často měla špatné známky. Do toho se často dostávala do problémů. Ať už protože prostě dělala ve škole bordel, neposlouchala učitele, třeba se v půlce hodiny zvedla a odešla, potom taky ta její výbušnost. Často se dostávala do rvaček a hádek, většinou je ale sama rozpoutala. Neměla moc kamarádů, protože k nim často byla krutě upřímná a dokonce i tak trošku zlá, ačkoliv to většinou ani nebylo protože by jim chtěla ublížit nebo tak. Ale když jí někdo něco udělal, třeba o ní řekl půl zlého slova, tak bylo zle. Prohnala se jako vichřice a dotyčný na tom neskončil moc dobře. I tak byla dost oblíbená a nejspíš by se to dalo dát za zásluhu její zvláštnosti. Pro všechny byla ta nová, divná holka, co každé ráno do školy běhala, nebo chodila pěšky několik kilometrů, vždycky vypadala, že je nad věcí a ještě k tomu byla krásná. Její zrzavá hříva, úšklebek, ze kterého se skoro podlamovala kolena, oči, ve kterých se zrcadlila bouře, ženské křivky, pevná postava, jistá chůze, zvučný a podmanivý hlas.. A to taky vedlo k tomu, že o ni dost chlapců mělo zájem. A ona s tím neměla problém. Často si s nimi užila, pro své vlastní potěšení, ale jakmile se do ní třeba zamilovali, nebo chtěli prostě dál rozvíjet ten vztah, tak je poslala do háje. Odkopla je a několikrát se stalo, že je třeba zesměšnila před celou školou, pokud to byli opravdu zoufalci. Nikdy nepoznala jaké to je když je k ní někdo nějak milý, většina lidí z ní mělo strach a snažili se pře ní vypadat dobře a taky nad věcí. Nikomu z nich to nevěřila. Nikdo se k ní nedostal blíž a bůh ví jestli se k ní někdo někdy dostane. Ještě se jí nestalo, že by ji někdo zaujal natolik, že by se jí třeba zatajil dech a skutečně ji ten člověk zajímal. Někdo by ji možná nazval promiskuitní, ale nikdy si nikdo nedovolil ji nazvat děvkou nebo tak něčím. Moc dobře věděli, že by skončili blbě. Nikdy jí na nikom pořádně nezáleželo, možná až na matku, ze které však brzy taky začínala cítit jakési zoufalství a to ji odpuzovalo.


Byla teplá letní noc, když na dveře malého domku, daleko od města, zaklepal na dveře nějaký cizinec. Isobelle vstala a šla otevřít. Srdce jí malinko poskočilo, protože první co jí vytanulo v mysli bylo, že dost možná to bude právě její manžel, který už pár týdnů byl pryč na moři. Bohužel, jakmile otevřela dveře, tak tam ovšem stál nějaký cizinec, který prosil o nocleh a o trochu jídla. A jelikož Issie byla hodná žena, tak ho vzala k sobě, dala mu večeři, ustlala mu na gauči a.. Ani netušila jak to bylo možné, ale nakonec se s ním vyspala a dřív než se ráno probudila, tak byl pryč. Nejdřív si myslela, že jí něco určitě ukradl, ale ukázalo se, že nic nezmizelo. Chtěla na to zapomnout, vytlačila to ze své mysli a dál spořádaně čekala na svého manžela, který se měl každou chvílí vrátit. Trvalo to měsíc než zjistila, že je těhotná a další měsíc, než jejího manžela prohlásili za mrtvého, potom co byl dvě měsíce nezvěstný. A tak byla na výchovu malé, neposedné, zrzavé holčičky sama. A docela se jí to dařilo. V pěti letech už uměla pěkně mluvit, začínala číst a psát, poznávala které rostliny jsou jedlé a které ne. V deseti už uměla jezdit na koni a zvládala se postarat o většinu menších zvířat u nich doma, stejně tak dokázala opečovávat jejich zahradu. Když jí bylo 15, tak zvládala úplně všechno. Dokázala spravit cokoliv se na baráku rozbilo, zvládala se postarat o zvířata, starala se o zahradu, štípala dříví a prakticky všechno na co byste si dokázali vzpomenout by zvládla. V patnácti taky nastoupila na střední školu v městečku pár kilometrů od jejich domu. Většinou chodívala pešky, občas běžela, hlavně protože neměla, doslova a do písmene "kam zaparkovat koně". Ano, možná s jejich matkou byli jako z trošku jiného století, ale jim to tak vyhovovalo. Elektřinu měli, ale i tak si topili v krbu, vařili na peci pro Isobellině babičce, občas jim netekla voda a tak ji museli brát ze studny, nikdy nebraly léky, většinou se léčily bylinkami, vyráběly si vlastní pastu, šampón, mýdlo, snad všechno na co si vzpomenete.
Jakmile nastoupila Sigrid na střední školu, tak se docela "rozjela". Byla na svou matku drzá a tak nějak ztrácela respekt vůči ženě, která ji porodila. I tak si však nedovolila třeba jenom tak zmizet a nepostarat se o zvířata a dům. Své povinnosti si vždycky plnila. Když potom matka onemocněla, bylo jí asi šestnáct let. Neřekla jí to však, takže když ji našla ležet v kuchyni, bez tepu a vlastně už mrtvou, byl to pro ni šok. Zavolala sanitku a prohlásili ji za mrtvou. Ta nejmorbidnější část? Sigrid se zuby nehty rvala aby její tělo nechali tam kde je a neodvezli jí. Nechtěla vědět proč zemřela. Sama jí vykopala hrob, sama ztloukla rakev, sama připravila její tělo na pohřeb a pohřbila ji. A potom jako kdyby klapka, střih.. Sigrid byla stejná jako předtím. A kdyby se jeden záchranář neprokecl, nikdo by nevěděl, že přišla o matku. A potom začínala slýchat jakýsi hlas. Netušila co je to zač, myslela si že už blázní. Nakonec se však rozhodla ho poslechnout. Prodala veškeré zvířata, všechno co se dalo.. Dům se jí prodat nepodařil a tak ho prostě opustila. Za peníze z prodeje se rozhodla, že odcestuje do Luxoru, kam ji ten hlas lákal. Už nebylo cesty zpátky.


○ PRIMÁRNÍ ZBRAŇ: Jednoruční sekera
○ SEKUNDÁRNÍ ZBRAŇ: Vrhací dýky
○ DALŠÍ ZBRANĚ:
• xxx

LEKCE:
• xxx

ČAROVNÉ PŘEDMĚTY:
• xxx

VÝPRAVY:
• xxx


VLASTNOSTI:
SÍLA5/10
RYCHLOST7/10
OBRATNOST8/10
VÝDRŽ7/10
SCHOPNOST8/10

DOVEDNOSTI:
Boj s mečem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s dýkami/noži0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj s kopím/oštěpem0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj se sekerou0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Střelba z luku/kuše0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Boj beze zbraně0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Léčitelství0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Psaní hieroglyfů0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Umění0. level▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

SCHOPNOSTI:
STORMKINESIS1/10▬▬▬▬▬▬▬▬▬


DRUH: Zajíc polní
JMÉNO: Carlos
POVAHA: Carlos je úplný opak Sigrid. Je hodný, pozorný, snaží se jí držet na uzdě. Né že by ho poslouchala, z čehož si ani tak Carlos nedělá hlavu. Je jako její svědomí a kdykoliv udělá něco krutého, tak jí pěkně vynadá a snaží se ji donutit aby toho litovala.










 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama